Biografie Historie a politika

Považoval jsem za svou povinnost napsat těch pár vzpomínek, aby i další generace viděly, jak jsme žili, v co jsme doufali a věřili. ...Kde se jen naši lidi naučili těm krutostem?

Kniha vychází ke 100. výročí narození významného českého mikrobiologa a imunologa prof.

Setkat se s Janem Antonínem Baťou musel být opravdu zážitek.

Název knihy z období druhé světové války je odvozen z článku XIX německo-francouzské smlouvy o příměří.

Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou.

Autor vzpomínek je česko - izraelský lékař, který se narodil na Podkarpatské Rusi (*1927).

Přestože André Masséna náležel k jedněm z nejschopnějších a nejobávanějších revolučních a Napoleonových vojevůdců, se kterým zkřížil zbraně i legendární vévoda z Wellingtonu, dalo by se říci, že jeho …

Autor vzpomíná na dětství syna českého otce a německé matky v předválečném pohraničí, pokračuje protektorátem a poválečnými zkušenostmi - ze studia, z vězení, z amnestie, z práce v továrně, z redakční …

Deníky organizovaného veselí a svobodného putování jsou souborem sedmi cestovních deníků.

Kniha "Komenský mu říkal synu" vypráví o Petru Figulovi Jablonském, který žil v době plné politických zvratů, nejistot a osobních ztrát.

Strhující román o Františku Krieglovi, který v srpnu 1968 jako jediný nepodepsal moskevskou kapitulaci.

Kniha T. G. M. v kostce se přehlednou a čtivou formou zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a nabízí základní orientaci v tématu.

Kniha se věnuje dnes nepříliš známé osobnosti Ericha Ludendorffa, jednoho z nejvlivnějších německých vojenských představitelů za první světové války, který byl do značné míry zodpovědný za neúprosné …

Kniha Jizvy zůstávají / Dědictví zla stále živé zpracovává téma dětí politických vězňů a nepřímo navazuje na titul Nezhojené rány národa, který vyšel v roce 2012, kde však toto téma bylo zmíněno jen …

Karel Havlíček (1821-1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české …

Příběhy pohraničníků z šedesátých let dvacátého století.

Monografie Josefa Dobrovského.

Memoárové vzpomínky L. E. Razgona nazvané Zajatcem ve své vlasti patří ke klasice tzv. lágrové literatury.

Kniha Terezy Krekulové je věnována životu a dílu rabi Nachmana (1772-1810), který byl bezesporu nejoriginálnější a zároveň nejrozporuplnější osobností chasidského hnutí.

Jestliže se historikové při hodnocení osobnosti Emanuela Arnošta z Valdštejna, šestého biskupa litoměřického, na něčem shodnou, pak zřejmě na faktu, že tento muž vynikal vzděláním a že jeho charakteristickou …

Je pravdou, že K. H. Frank byl v letech 1939–1945 faktickým pánem Protektorátu Čechy a Morava.

Jakpak se asi učil velký vojevůdce Napoleon?

Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou …

Edice pamětí Antonína Matuly (1885-1953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 1919-1944.

Kniha popisuje životní osudy a dobu dnes již téměř zapomenutého vlastence Kristiana Stefana (1819- 1892) včetně osob, se kterými se setkával.

Život na malém městě v prvních poválečných letech a v tíživé atmosféře padesátých let, dělnická a následně i studentská Praha let šedesátých, v jejich závěru pak dvojí, zcela mimoběžné prostředí - francouzské …

S osobností Josefa Šárky (1918-2008) se pojí význačné mezníky boje proti totalitním režimům v Československu: 17. listopad roku 1939 a roku 1989.

Přestože nejmladší syn druhého českého krále Vladislava a jeho manželky Judity Durynské nepatří mezi nejznámější osobnosti českého středověku, nelze přehlédnout, že stál u zrodu královských Čech a že …

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce.

Do víru Velké války vstoupil Miloš Sum v létě 1915 v řadách olomouckého zeměbraneckého pěšího pluku č. 13 a o rok později padl do ruského zajetí.