Dva texty o významných italských městech, kterými autor poukazuje na umění cestovat "básnicky" a návštěvy cizích míst tak prožívat jako jedinečná dobrodružství.

Láska k Benátkám, sestavená ze stejnojmenného textu a z další prózy věnované jinému italskému městu, Pordenone, není pouhým zápisníkem z cest, natož turistickým průvodcem po památkách. Obě města se pro autora stala vnitřním prožitkem, v němž se odráží celý jeho přístup ke světu - a hlavně jeho osobní vidění věcí; v tom smyslu je kniha rovněž básní v próze a trochu i malým filosofickým traktátem - v duchu autorovi drahé "pěší metafysiky". Text o Pordenone je také přímo koncentrátem toho průzkumu světa - a hledání jeho skrytého tajemství -, jež je jinou autorovou posedlostí; proto ho autor považuje za jeden ze svých klíčových textů.