Byl jednou jeden kocour, kterému říkali pan Baf. Proč mu tak říkali? Protože měl smysl pro legraci a na každého rád bafal. Všichni se před ním museli mít na pozoru, i když nikomu nic neprovedl. Bafal ale pořád a moc rád. Najednou ho ale bafání přestalo bavit. „Co se to se mnou děje? Nejsem už moc starý?“ ptal se pan Baf sám sebe. Pak mu jeho člověk řekl. „Podívej, tady je Pampeliška,“ a z košíku vyskočilo malé žluté kotě. „BAF!“