Sedmadvacetiletý Antti Hrdina přijíždí do konzumního KoroNova ze severní země zvané Utopie, která je založená na ideologických heslech a obrovských obětech, díky nimž mohou lidé, zvířata i rostliny žít v náručí Matky přírody. Tato země stojí jako pevnost v první linii boje proti dravému globálnímu kapitalismu. Místní legendy pateticky opěvují statečnou zakladatelku Směrodárkyni, hrdinku, díky níž se utopie stala skutečností. Ale nechová se tato společnost spíš jako diktatura? A nakolik jsou legendy pravdivé? Antihrdina je kniha o cynismu i naději, o ztrátě ideálů i slepé důvěře, o zvrácené mateřské lásce a hledání ztraceného syna, o cestě, stromech, ale zejména o hrdinech. Existuje ještě hrdinství a má vůbec nějaký smysl? Události viděné pohledem několika vypravěčů se v experimentální textové koláži překypující brilantním jazykovým humorem postupně splétají do podobně strhujícího proudu jako koroNovské řeky Véna a Aorta a vytvářejí temně děsivou vizi světa, možná ne tak vzdáleného tomu našemu.