Sbírka Biskupova duše si klade za cíl seznámit českého čtenáře s těmi nejzajímavějšími z Ó Conairových povídek. Najdeme zde realistická líčení odvrácené strany života na častokrát velebeném západě Irska, apokryfní verze novozákonních příběhů i povídky inspirované neúspěšným irským povstáním o Velikonocích roku 1916.

Výběr protagonistů zahrnuje prostitutku, slepého nuzáka, bláznivou stařenu, krále Heroda, dublinského básníka, jenž láme srdce ženám, i titulního biskupa hledajícího svou duši. K opakujícím se tématům patří tragické hledání autenticity v odcizujícím světě, vyhnanství a nemožnost návratu z něj, příroda jako místo pro hledání umělecké inspirace i tenká hranice mezi láskou a nenávistí v erotických vztazích.

Dílo jednoho z nejvýznamnějších autorů moderní literatury v irštině a průkopníka irské povídky, která se v tvorbě pozdějších anglicky píšících autorů jako James Joyce, Liam O'Flaherty či Frank O'Connor stala světoznámým fenoménem.

O autorovi: Pádraic Ó Conaire se narodil roku 1882 v západoirském městě Gaillimh (Galway). Krátce studoval na kněze v internátní škole Blackrock v Dublinu, ve svých sedmnácti letech však školu opustil a vydal se na vlastní pěst do Londýna, kde získal úřednické místo na britském ministerstvu školství. Během londýnského pobytu se s nadšením připojil k hnutí za obrodu irštiny, ztělesněným Gaelskou ligou (Conradh na Gaeilge), díky jejímuž vlivu se stal jedním z prvních moderních spisovatelů tvořících v tomto jazyce. Když byl v roce 1915 propuštěn ze zaměstnání, vrátil se do Irska, kde se až do své předčasné smrti v roce 1928 živil psaním a příležitostnými přednáškami. Známý byl toulavým způsobem života, náklonností k pití i dobré společnosti a nevšední láskou k přírodě. Jeho dílo zahrnuje 473 povídek, 237 esejů, 6 divadelních her a román Deoraíocht (Vyhnanství, česky vyšel roku 2004 ve vynikajícím překladu Daniely Furthnerové). Na rozdíl od mnoha svých konzervativnějších současníků Ó Conaire soudil, že irsky píšící spisovatelé se nemají vyhýbat ožehavým tématům a že je záhodno hledat inspiraci v moderní evropské literatuře. V jeho knihách se tak kromě domácí tradice mísí vlivy evropského romantismu, ruského realismu i nastupujícího modernismu.