Francouzské verše o lásce jsou pověstné: o lásce šťastné i nešťastné, zraňované i zraňující, mladinké, zralé, nevinné, záletné. Vinou se jako červená nit básněmi tohoto galantního národa od raného středověku po dnešek a jako by samy vytvářely jeden jediný příběh, blízký každému lidskému srdci. Snad proto tak lehce, přirozeně a přitom pevně zakotvily v české poezii. S láskou a porozuměním je četli čeští čtenáři a s chutí je vždy znovu recitují milenci mluveného slova. Čte Jiří Langmajer, Máša Málková, Jiří Štěpnička