Novelu Michaela Doubka o rozpolcenosti duše a světa charakterizuje autor doslovu Vladimír Janovic jako mimořádně hlubokou a krásně napsanou knihu. Tektoniku novely charakterizují její tři významové vrstvy: První vrstvu tvoří postavy, Martin, Marcela a Michaela, které se vyvíjejí v souhlase se svou psychologií. Kniha má punctum saliens a rovněž překvapivou pointu. Druhou vrstvou je filozofická meditace nad dominancí přírody nad člověkem i dějinami, úvahy nad bytostnou potřebou lásky, marností politiky, konzumizmem. A pak je tu třetí vrstva, patřící díky autorově medicínské i aviatické erudici do sféry literatury faktu.
Organické spojení všech tří zmíněných vrstev vytváří celek ideově i esteticky nesmírně působivý.
Knihu doplňují fotografie pořízené autorem.