Vzpomínky Lenky Kořínkové pojednávají o letech 1971-1982. V pravdivém příběhu o lásce, smutku, vášni, filmu a nekonečné touze po svobodě, jak zní podtitul vzpomínek herečky Lenky Kořínkové, ožívají léta tzv. reálného socialismu 1971-1982. Období normalizace, jemuž je kniha věnována, je pro ni obdobím trpkého rozčarování, které ji nakonec přivedlo k emigraci. Jedná se o výpověď ryze subjektivní, jež zachycuje praktiky uměleckých agentur a filmových ateliérů, kde se autorka pohybovala.