Flinta je vášnivý lovec, milovník lesa a střelec vskutku neomylný. I když… Přestože se v této knize střílí ostošest jak na Konopišti, blahé paměti, zvěř odbíhá nezraněna. Kromě staré Bely ovšem. Ale popořadě. Nejdřív musíme zjistit, co Flinta rád dělá, jí a pije a poznat jeho přítele nejvěrnějšího, psa Pesa. Pak už se s nimi vrhneme přímo do lesní akce. Bohužel, spíš té nepovedené. A tak Flinta raději sní o psí výstavě, australské buši i anglické štvanici, stejně však skončí v docela českém lese. Po návratu z loveckých výprav do krajin teplých (Keňa) i mrazivých (Kanada) už čeká famózního střelce ta úplně poslední leč. Leč jeho nešťastný konec je posléze značně zpochybněn. Výrazně rytmické verše, z nichž některé svou naivitou upomenou na tvorbu starých veršotepců, přinášejí mnohem více zábavy než poučení.