Po stopách ztracených sonát a úryvků z doposud nepopsaných etap ze života Jiřího Čarta se vydala Michaela Ambrosi v průběhu svých magisterských studií na Královské konzervatoři v Haagu. Jelikož se do její magisterské práce nevešly všechny informace a hudební materiály, které nalezla, zasvětila tomuto tématu i své doktorské studium na JAMU v Brně. Při vyhledávání Čartových kompozic pro tuto práci mezi nimi objevila i sonáty, které z jejího pohledu hudební řeč Jiřího Čarta vystihují nejvíce. Tyto sonáty se zároveň dramaturgicky skvěle hodily pro flétnové CD. Žádná z nich však nebyla do této doby natočena na dobový ani moderní nástroj, jedná se tedy o světovou premiéru nahrávek těchto skladeb na kopii flétny, na jakou by byly pravděpodobně hrány v době svého vzniku. Vybrané sonáty jsou v rukopisných opisech uloženy v hudebních knihovnách v Berlíně, Jeně, Stockholmu a Wolfenbüttelu.