Kanadsko-francouzská kultura prošla v posledním půlstoletí pozoruhodným, bouřlivým vývojem snad ve všech oblastech: malířství, architektuře, filmu, divadle. Platí to i o literatuře, zejména od 60. let 20. století, pro něž se v historiografii ujalo označení "klidná revoluce". Svébytnost kanadského Quebeku se prosadila nejen v bezprostředním severoamerickém prostředí, ale pronikla i do kulturního povědomí Francie a Evropy. Současná síla a podnětnost Quebeku se projevuje i tím, že si jej dnes za svou literární vlast zvolila řada autorů nekanadského původu: např. Brazilec Kokis, Haiťan Laferriere, Číňanka Chenová, Iráčan Kattan. Někteří autoři starší generace - Hébertová, Royová, Bessette, Blaisová, Poulin, Thériault... byli již do češtiny přeloženi. Je to však jen zlomek toho, co moderní quebecká literatura nabízí. Toto prázdné místo se pokouší částečně zaplnit Antologie současného quebeckého románu. Sestavili ji profesorka Quebecké univerzity v Montrealu Eva Le Grand a vydavatel montrealského nakladatelství XYZ Gaëtan Lévesque. Výbor představuje incipity románů jedenácti tvůrců posledních dvou desetiletí. Autoři výboru se snažili postihnout jednotlivé proudy postmoderní rozmanitosti: dějovost příběhových seriálů (Yves Beauchemin), kombinaci seriálovosti s rodinnou ságou (Victor-Lévy Beaulieu), propojení rodinné ságy s mýtem (Noël Audet), mytologický román (Aude) - i v kombinaci s erotikou (Yolande Villemairová), hledání vlastní identity v konfrontaci s kulturní či etnickou jinakostí (Louise Dupréová, Louis Hamelin). Fikce a psychologie postavy se prolínají s životní tíží (Michel Tremblay), potýkají se s fragmentárností sebe sama (Monique Proulxová), jež je krutou daní moderní době (Sergio Kokis). Uchopení sebe sama, reality i příběhu se zrcadlí v mnohoznačnosti a postmoderní proměnlivosti narativních postupů (Nicole Brossardová). Všechna díla Antologie by si zasloužila integrální překlad. Přesto i krátký vhled, jejž nabízí, dovoluje postihnout onu přínosnou jinakost, jíž se současná quebecká literatura vyznačuje.