Tento druhý díl je zároveň dílem závěrečným. Je dějově nezávislý na díle prvním a lze ho tedy číst jako samostatnou publikaci. Převážná část knihy se odehrává v Peru, ta menší patří cestě přes Ekvádor a Kolumbii. I tento díl varuje budoucí cestovatele před nebezpečnými místy a srovnává turistická místa s místy neznámými a opomíjenými. Krom jiného se zde dozvíte třeba i to, jak se lze dostat na Machu Picchu zdarma třeba až z Čech, jaký následek může mít kousnutí netopýrem, kdy se vám z těla může vyklubat brouk a co s vámi mohou udělat indiáni, pokud si myslí, že jste volador, tedy ten, který přilétá zabíjet indiány a brát jim jejich orgány. Tato kniha se ani tak nesnaží čtenáře poučit, jako ho spíš pobavit a potěšit. Pobavit ho legráckami s kamarády a příhodami s domorodci. Potěšit ho tím, že se stále dají najít místa, kam civilizace až tak úplně nepronikla a že se dá ještě prožít mnoho dobrodružných příhod. Ale hlavně se snaží dát naději. Naději, že dobří lidé ještě žijí, že s dobrými kamarády se dají překonat mnohé těžké chvilky a že i po padesátce můžete potkat svou osudovou lásku. A že přes všechnu špínu světa, nám tam někde nahoře, ta malá jiskřička naděje stále svítí.