Biografie Literatura

Tato kniha je vůbec první monografií zajímavého umělce ukrajinského původu, který se začátkem dvacátých let natrvalo usadil v Praze.

"Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby.

Třináct dopisů, které získalo Muzeum Jane Austenové, nám dává nahlédnout do soukromého i pracovního života této slavné a oblíbené anglické spisovatelky v letech 1801 až 1817.

Osmá knížka rodačky z Moravy, dnes však už autorky, jež má své pevné místo mezi libereckými autory, se z řady jejích prací žánrově vymyká.

Kniha-memoáry, kniha-román, kniha-báseň, kniha-filosofický traktát.

Kniha přináší historicky cenné příspěvky k poznání umělecké atmosféry pozdního romantismu a české secese na přelomu 19. a 20. století a jejich souvislost s národní kulturou, jak ji vnímal autor pohledem …

Kniha českému čtenáři poprvé podrobně představuje osobnost a autorský styl Johna Donna, vedle Shakespeara nejvýznamnějšího anglického lyrika přelomu 16. a 17. století, jehož dílo bylo navíc ve 20. století …

Lenka Procházková dnes patří k nejvýraznějším českým prozaikům.

Na dvě stě stranách glos, postřehů a vzpomínek na to, jak šel čas, tvůrčí i osobní, se smyslem pro detail, atmosféru i umění říci něco mezi řádky, se Eva Frantinová snaží rozdělit se se čtenářskou veřejností …

Knižní reportáž Joanny Siedlecké vyšla poprvé v roce 1993 a zásadním způsobem ovlivnila přijímání jednoho z nejvýznamnějších děl literatury holocaustu - Nabarveného ptáčete Jerzyho Kosińského. Černé …

Hra na vzpomínání týkající se let 1965 až 1989, v níž autor propojuje důležité s nedůležitým, osobní se společenským a která je rovněž jakýmsi komentářem o životě v reálném socialismu.

Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje …

Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století.

První česká monografie o hispanoamerickém autorovi J.

První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 1918-2018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu.

Kniha Toulky ruskou literaturou přináší výběr textů věnovaných ruské literatuře z pera významného českého rusisty, literárního vědce, překladatele a básníka doc.

Román V domě básnířky je biografickým portrétem jedné z nejvýznamnějších finských autorek, mimo jiné i překladatelky Václava Havla, básnířky Eevy-Liisy Mannerové (1921-1995).

Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací.

Sborník k šedesátým narozeninám Vladimíra Papouška přináší texty jeho bývalých i současných kolegů, spolupracovníků a někdejších studentů.

Tohle je kniha o Astrid Lindgrenové – nejlepší spisovatelce na světě!

Když hovoříme o díle Franze Kafky, máme na mysli především na jeho dílo literární.

Finského spisovatele Miku Waltariho (1908 - 1979) proslavil na celé světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet.

Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem.

Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich - spisovatel Vladimír Vokolek.

Jak se z talentovaného dramatika a básníka stal jeden z největších autorů v dějinách literatury?

Tato kniha je prozaickou poctou Zdeňku Matěji Kudějovi, spisovateli z bohémského okruhu Jaroslava Haška.

Monografie Lucie Antošíkové představuje jednu z určujících osobností české literatury od šedesátých let dvacátého století, básníka, literárního kritika, editora, překladatele a pedagoga Antonína …

Někdy jsou označováni za poslední české dekadenty, v mládí se toužili stát uznávanými básníky.

První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky Mileny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara.

Petrohradská autorka Irma Kudrovová po řadu let sbírala materiál ke svému dokumentárnímu dílu, které pojednává o posledním úseku života Mariny Cvetajevové.