Knihy o českých dějinách

Jagellonská epocha představuje výraznou kapitolu našich dějin, obestřenou řadou mýtů.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově.

V letošním roce slaví naše republika sté výročí.

Bondy • Kolben • Popper • Petschek • Löw-Beer • Auerbach • Waldes • Reich • Tugendhat ***** Přes dvě stě dokumentárních fotografií, kopií důležitých listin, úředních zpráv i osobních sdělení. ***** Příběhy …

Osvícenství má většina čtenářů spojeno s Marií Terezií, a zejména jejím synem Josefem II., jejichž panování a reformám text věnuje náležitou pozornost.

Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny dvacátého století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992.

Definitivní tečku za více než dvěma desetiletími, jež uplynuly od francouzské revoluce a které zásadně změnily tvář Evropy, měl učinit kongres svolaný do Vídně, kam se na podzim roku 1814 sjeli vrcholní …

Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociálních proměny v širších souvislostech. Život na venkově se měnil nejen …

Čas je značně proměnlivá hodnota.

Původně disertační práce Petra Honče je věnována problematice vztahu církve a státu v Českém království v období 17. a 18. století.

Kniha vyšla jako součást dlouhodobého projektu Historického ústavu AV ČR, v. v. i., a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., řešeného ve spolupráci s Národním archivem v Praze Zápisy ze schůzí …

Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí.

Lubomír Vejražka navazuje svou novou knihou na dva tituly, ve kterých se rovněž zabýval často opomíjenými tématy souvisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou …

Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech.

Sborník obsahuje příspěvky českých i zahraničních badatelů o Komenském a dějinách středoevropských evangelíků v raném novověku (v českém, německém, polském, anglickém a francouzském jazyce).

Atlas plynule navazuje na úspěšný první díl.

Publikace je založena na výběru několika specifických aspektů daného tématu, tj. jistého podílu zahraničních Čechů na bilaterálních vztazích, které mají z pochopitelných důvodů jiné akcenty např. v Kanadě …

Po divokých válečných zážitcích se vojáci československých legií konečně začali během roku 1919 vracet do vlasti, a sice na palubách zaoceánských lodích cestou kolem celého světa.

Publikace přináší ohlédnutí za sto lety existence Masarykovy univerzity v Brně a je doplněním výstavy MUNI100.

Po úspěšné knize Eduarda Stehlíka „Jan Kubiš – nezastaví mne ani to nejhorší…“ přichází nakladatelství TVÁŘE ve spolupráci s Československou obcí legionářskou s jeho dalším dílem, které je tentokrát …

V roce 670. výročí svého založení získala Univerzita Karlova dva historické dokumenty významné nejen pro samotnou univerzitu, ale též pro dějiny české a evropské vzdělanosti: originál listiny papeže …

Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností - na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.

Druhé vydání rozsáhlé monografie, která důkladně zpracovává dějiny meziválečného Československa.

Myšlenka nového vypsání národní minulosti rašila mezi českými dějepisci již nedlouho po smrti Františka Palackého a na přelomu 19. a 20. století představovalo vyrovnání se s dědictvím velkého badatele …

Publikace představuje nové, dosud v literatuře nezpracované téma cizinců a cizineckého zákonodárství, jež v sobě zahrnuje další tematické celky: pasovou politiku, pohyb cizinců po monarchii a také migraci …

Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie.

Kniha Jaroslava Sadílka dokumentuje historii obce Moravec v okrese Žďár nad Sázavou.

Tuto knihu by si měl každý Čech přečíst.

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992.

Během posledních deseti let jsme si poměrně rychle zvykli žít ve světě, kterému již nehrozí globální jaderný konflikt.