Knihy o českých dějinách

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960-1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku.

Kniha Mary Heimannové, která se dostává českému čtenáři do ruky, je na historickou práci nezvykle vášnivá, neúprosná a tvrdá.

Kdy se na území Prahy usadili první Židé?

Seznam 110 mimopražských sběrných míst, kde byly na pokyn německých okupačních úřadů české svitky Tóry shromažďovány před svozem do Prahy, se stal v roce 2019 cestovní mapou pro fotografku Sheilu Pallay …

První skutečná nemocnice vznikla v Praze roku 1620 Na Františku a je s ní spojena známá scéna výukové pitvy z roku 1685.

Publikace předkládá kritické vydání staročeského textu Korunovačního řádu Karla IV. přihlížející ke všem známým rukopisům.

V Bílé Hoře uvádí autor domácí názory a spory do širšího kontextu evropského ducha tragické epochy.

Pochybnosti o tom, co byla a nebyla bitva na Bílé hoře, o co tam šlo i jaká byla její skutečná role v dění spojeném s tehdy probíhající třicetiletou válkou, vyjádřila v minulosti již celá rada …

V posledních desetiletích se vzdělání často redukuje na pouhý nástroj tržní ekonomiky.

Kniha znalce českých dějin a autora úspěšných historických románů Antonína Polácha se tentokrát pouští do pátrání v neprobádané oblasti temných stránek osobností našich vládců.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.

Publikace přibližuje české veřejnosti období reformního socialismu, normalizace a "zvonění klíči" v roce 1989.

Dějiny města Šumperka (Geschichte der Stadt Mährisch- -Schönberg) napsal šumperský rodák, německý regionální vlastivědný badatel Franz Harrer (1869-1951).

Při založení Masarykovy univerzity byly na její filozofické fakultě nejsilněji zastoupeny historické obory.

Atlas se člení na tři základní oddíly, Prostor, Čas a Společnost.

V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakouskouherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží.

Kniha obsahuje 18 příběhů z dob totality a následného posttotalitního období.

Práce je věnována dílu Matthäuse Meriana staršího, resp. jeho rytinám, zobrazujícím bojiště třicetileté války v prostoru českých zemí s podrobnějším zaměřením na švédské tažení v Čechách roku 1647.

Jak probíhala sametová revoluce ve městě rudé záře?

Po úspěšné knize Eduarda Stehlíka „Jan Kubiš – nezastaví mne ani to nejhorší…“ přichází nakladatelství TVÁŘE ve spolupráci s Československou obcí legionářskou s jeho dalším dílem, které je tentokrát …

Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870–1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem …

Autor postupuje tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých totalitní komunistický režim zřídil lágry a která jsou neodmyslitelně spojená s …

Kniha zachycuje dynamiku tzv. předjaří, pražského jara a rané fáze normalizace prostřednictvím studia proměn jednoho z klíčových mocenských instrumentů režimů sovětského typu - systému nomenklatury vládnoucí …

Kniha přináší příspěvky k 38. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného tématu času v životě člověka a společnosti „dlouhého“ 19. století.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech.

Zdrojem knihy je pozůstalost Franz Josefa Wünsche (*1812) obsahující cca 75 rodinných dokumentů a dokladů, doplněná z různých dostupných archivních zdrojů.

Publikace přináší základní přehled česko-amerických vztahů od počátků v 16. století až po dnešek.

Milovníkům historie přináší kniha nejen ucelený pohled na problematiku, která takto nebyla dosud nikdy zpracována, ale i řadu zajímavých odhalení.

V této knížce se seznámíte zábavnou formou s českými panovníky od Sáma až po císaře Karla I.

Edice Rudolfa Chmela a Michala Stehlíka s tématem „moje Československo“ nechává promluvit dvaadvacet autorů ze Slovenska a Čech v jakémsi ohlédnutí za Československem.