RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo) - 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny. V Mukačevě začal studovat na reálném gymnáziu, po krátkém pobytu v Přerově pokračoval v gymnazijních studiích v Praze-Smíchově.
Po maturitě pracoval až do konce války jako dělník v ČKD Praha. V letech 1945-1950 studoval na FF UK germanistiku.
V letech 1952-1954 vykonával vojenskou službu u Pomocných technických praporů, poté byl učitelem němčiny v Jazykové škole v Praze a pracoval jako překladatel. V roce 1968 se s rodinou nevrátil z dovolené v Jugoslávii a přes Rakousko a SRN odešel do USA, kde od března 1969 působil jako germanista na Pennsylvania State University, od roku 1973 jako řádný profesor.
V roce 1992 odešel do důchodu a až do konce života zůstal trvale v USA. Do dějin české kultury se zapsal především jako autor sedmi básnických sbírek, trojdílnou knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu českých dějin (Kultura bez konce - polemika s Václavem Černým), analýzou domácí a exilové filozofie (Speculum) a svými mistrnými překlady (zejména románů Hermanna Brocha) i teatrologickými studiemi (dílo J. N. Nestroye).

Po celý život zůstal tvrdým kritikem komunistické moci, konzervativním myslitelem, zdůrazňujícím zásadní význam křesťanství v osobním životě i ve společnosti.
Publikace přináší příspěvky jak renomovaných českých historiků, politologů a literárních historiků, tak vzpomínky pamětníků. Jsou výsledkem konference, pořádané na jaře v roce 2017 na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
K příspěvkům Stanislava Balíka, Jiřího Hanuše, Romana Jocha, Charlese Kraszewského, Jiřího Munzara, Miroslava Nováka, Jiřího Suka, Pavla Švandy a Alexandra Tomského je přičleněn dodatek v podobě několika dosud nepublikovaných nebo méně známých Preisnerových děl.