Tato kniha je výsledkem série přednášek, kterou měl autor v letním semestru roku 1966 na Jižní metodistické univerzitě v texaském Dallasu. Ústředním pojmem přednášek je logoterapie – psychoterapie zaměřená na hledání smyslu lidského života. Frankl zde zdůrazňuje systematickou povahu logoterapie, která předpokládá svobodu vůle, vůli ke smyslu a smysl života. Zaměřuje se na konkrétní logoterapeutické techniky a také na aplikační oblasti logoterapie, jež léčí různé typy neuróz. Logoterapie je kladena do kontextu jiných psychoterapeutických škol a závěrečná kapitola knihy se věnuje i jejímu vztahu k teologii.