Barevný a verzatilní hlas Kláry Obručové osciluje mezi valašským folklorním festivalem a nočním klubem někde v Rumunsku, housle Petra Valy střídají jednoduché, avšak o to těžší rovné tóny s šestáctinovými notičkami závratných rychlostí, klarinet Jiřího Pivovarčíka lká zaslzelou východoslovanskou duší i štěbetá po maďarsky, Jiří Pospěch tu lidový kontráš, tu zase sólový violista medově zabarvených tónů, kontrabasista Lukáš Švajda tvrdí muziku od tembrů ryze táborových přes rychlé osminové doprovody. No a nakonec: uměleckému vedoucímu Janu Rokytovi zbývají nejen všechny ostatní nástroje, ale i starost (ale především radost!) psát a upravovat. A bude tak činit nejen k potěše své zpěvačky a svých muzikantů, ale i k potěše všech posluchačů, fanoušků a fanynek, jejichž srdce si FLAIR během své existence získá.