Polodokumentární román Leonida Gabyševa "Odljan neboli Vzduch svobody" vyšel v Rusku na pomezí 80. a 90. let a vzbudil obrovskou pozornost. Autor zde popisuje poměry v ruských dětských kriminálech, které na vlastní kůži zažil. Kniha je plná autentických emocí a poodkrývá zločinnost totalitního státního zřízení. Byla přeložena a vydána v mnoha evropských zemích i ve Spojených státech. V samotném Rusku byla jednou z prvních vlaštovek tzv. nové ruské literatury, jejíž prostřednictvím autoři usilují o demokratizaci společnosti. Samotnému Gabyševovi přinesla mnohá ocenění.

Zde citace z textu žurnalisty a spisovatele Jana Petránka: "Hledáním pravdy o minulosti a analýzou faktů o mocenské zvrácenosti se společnost významně brání proti recidivám zla. Leonid Gabyšev svou knihou k tomu velice účinně přispívá. Lze říci, že žádný čtenář po jeho přečtení neunikne celé vlně morálních závratí se sebezpytujícím pohledem a závěrem "nelze lhostejně stát mimo nebo nad touto minulostí - pokud ano, tak přestanu být člověkem. Tak silná je Gabyševova práce."

Leonid Gabyšev se narodil 19. července 1952 v západosibiřském Omsku v rodině profesionálního vojáka, který později pracoval jako policejní důstojník a velitel jednoho z venkovských oddělení obávané sovětské milice. V roce 1977 ukončil studium na stavební průmyslovce ve Volgogradu. Gabyšev je klasický autor jedné knihy, což je právě Odljan neboli Vzduch svobody. Popisuje v ní vlastní často hrůzné zážitky ze sovětského vězení pro nezletilce. Jedna z charakteristik geneze Gabyševovy rodiny je velmi lapidární, ale vypovídá o mnohém: děd rolník, otec policajt, syn kriminálník.
Odljan Gabyševa okamžitě proslavil už po perestrojkovém časopiseckém vydání ve slavném literárním měsíčníku Novyj mir (č. 6-7/1989). V následujím roce román vydalo i nakladatelství Molodaja gvardija. Později Gabyšev publikoval také své deníky a sborník povídek. Poslední opravdu novou knihu však vydává v roce 1994 a od té doby víceméně mlčí. V roce 1990 se stal členem tehdejšího Svazu spisovatelů SSSR. Podle posledních dosažitelných informací žije ve Volgogradu. Na literárním a společenském dění své země se však nepodílí.