Kniha je prvním uceleným pohledem na písňovou poezii českých pobělohorských exulantů. Věnuje se řadě dosud málo reflektovaných děl, např. žitavských tiskům Václava Klejcha, Johanna Myllera, ale důkladně také největšímu českému písňovému souboru starší doby, kterým je tzv. Lipský kancionál pietisty Jiřího Sarganka (1737). Celá práce se mj. snaží ukázat význam pietismu pro evangelickou spiritualitu a český literární život období baroka.