Končí čtvrté století před naším letopočtem a veleříše Alexandra Velikého se drolí. Vznikají nová nástupnická království a nastává epocha tzv. helénismu, kdy se do celého známého světa šíří řecká kultura. V tomto čase a prostoru se odehrává košatý příběh mladého chrámového pěvce Korrhaga, přezdívaného pro libozvučný zpěv Eumelos. Jeho románová pouť začíná v rodné baktrijské Zariaspě, odkud odchází s obchodní karavanou, aby poznal svět, a je to pouť dlouhá a plná dobrodružství. Významnou zastávkou na ní je tehdy moderní egyptská metropole Alexandrie, kde Korrhagos potká tajuplnou dívku, kněžku Beneret, a dozví se o svém překvapivém původu. Z velkoměstského blahobytu se řízením vrtkavé štěstěny ocitne jako zotročený veslař na foinické pirátské lodi, na níž se sblíží se záhadným mladíkem Alexandrem, postiženým stejným údělem. Vzpoura na lodi jim přinese svobodu a novou existenci, tentokrát ve starobylých Athénách, kde se oba přátelé stanou hvězdami herecké družiny proslulého komediografa Menandra. Usměje se na ně štěstí v lásce, do děje opět vstoupí pohřešovaná Beneret. Athénskou idylu nečekaně zvrátí mocenské intriky a Korrhagos se mění v psance, azyl však najde u makedonského krále Antigona. V jeho družině se zúčastní osudové bitvy tzv. diadochů u Ipsu roku 301. Po ní se Korrhagova strastiplná pouť uzavírá při pokusu o záchranu blízkých lidí před nepřáteli nejvyšší obětí ve jménu lásky.