Hynek Paseka se narodil roku 1982 v Brně, kde také vystudoval na knihkupce. Po té absolvoval několik pokusů o další studium, vesměs neúspěšně, jako bezdomovec žil nějaký čas v Německu, jako squatter ve Španělsku, pracoval jako kamelot a živil se různou příležitostnou prací, což činí dodnes. Hodně času věnuje cestování, při němž se čas od času nevyhne ani třeba izraelskému vězení nebo pobytu v blázinci v Pyrenejích. Předkládaný soubor básní je výborem tvorby z let 2000 až 2014, který autor pořídil s básníkem-přítelem Pavlem Šuhájkem. Hynek Paseka je poeta natus, který traktuje svůj životaběh lapidární básnickou zkratkou, s hlubokým cítěním pro nepevnost postavení člověka ve světě, osob blízkých, jakož i sebe sama. "Můj obličej je němý / sám snídám svoje slova / vzteklé feny ta havěť / běsní mezi řádky // už nedržím vodítko / to já jsem přivázaný / na pokraji dechu // přeji si chladnokrevně odejít / se zlámanými žebry / pod čarou // odepnout kůži a běžet / do hřmící náruče…" (* * ) Obrazy jeho básní jsou často jemně a nenápadně nasvětlovány vzdálenými žíhanými záblesky odcházející (či přicházející?) bouřky: "Železná procházka / na stavbách betonu / rudé světlo blikající // jako by ticho bylo prázdné" ( * *)