Prvotina Lukáše Sedláčka zaujme neobvyklou obrazností, rafinovaně precizním rytmem, důrazem na smyslové prožívání. Za mozaikou ostře řezaných, hutných a lakonických obrazů postupně tušíme pevnou kostru, dostředivé pnutí, rýsující se prožitkové těžiště.