Sbírka Stepi je pozoruhodným debutem Miloslava Wacha, muže na prahu šedesátého roku, který ač profesí arborista v ní nepřináší přírodní lyriku. Nahlíží za oponu krajiny, lidských osudů, mýtů hudby i jazyka samého s úžasem nad tím, jak málo víme o všem, co nás obklopuje či tvoří součást nás samých.

První oddíl Déšť v paměti prodavače proutěných křesel se dotýká světa za klíčovou dírkou a jeho obyvatel pomocí střídmých básnických novotvarů i odkazů k experimentální poezii. V druhém oddíle Iljinský vals z rozlehlosti a melancholie východních krajin povstávají postavy (často ženy) a zanechávají za sebou útržky příběhů a slov. Do sbírky vcházíme sami podél tříkilometrové kolony ussurijských tygrů a opouštíme ji s těmi, kteří "odešli za vůní/ brethariánských steaků/ prorůžovělých krví proudící/ pod slovy").