Přírodní katastrofa v poslední čtvrtině 19. století obrátila společenský život chudých šumavských horalů naruby. Výdělky plynoucí z lesních prací jsou přímo královské a z obyčejných lidí se přes noc stávají boháči. Karel Klostermann na osudu sedláka Podhamerského a jeho rodiny ukazuje křehkost společnosti orientované pouze na zisk a výdělek. Protiváhou krátkozrakého chování je život skromného, dobrotivého, ale respektovaného šumavského siláka, Rankelského Seppa z plání u Horské Kvildy. Díky Klostermannově citu pro lidské povahy může čtenář v románu nalézt nejen jedinečný popis šumavské přírody a historie, ale i nečekaně věrný obraz naší doby.