Pojetí nové básnické sbírky Hany Karoliny Kobulejové přináší čtenářům zkoumání nejrůznějších emocionálních a racionálních vrstev, které obklopují lidské nitro.
Objevují se ozvěny vědeckého poznání světa - postřehy z astronomie, geologie, meteorologie či biologie -, neboť k nám každodenně promlouvají, ovlivňují náš pohled na svět i smýšlení. Její otevřená výpověď o chápání viditelné i neviditelné reality tak není pouze citová, ale i rozumová, ba přímo vědecká. Tím se citlivě prolínají básně založené na fantazii, což vytváří ojedinělý soulad. Přitom se autorka otevírá všudypřítomné magii, kouzlům a mýtům. Dojmy zasazuje do přírodních scenérií - rozkvetlých tulipánových polí pod horou Fudži, stezek v peruánských Andách, šumících vln okolo havajských pláží i Velikonočního ostrova. Pozornost si jistě zaslouží autorčiny ilustrace, které provázejí její verše již od první sbírky. Jsou poklidné i pulzující, s konkrétními i abstraktními motivy.
Propojení psaného slova a ilustrací v různých technikách můžeme považovat za osobitou komunikační metodu, schopnou zprostředkovat publiku dojmy, na které by samotný text nebo samotná grafika nestačily. Společně pak vytváří nápadité a svobodomyslné dílo, které nabízí spoustu možností, jak se do něj můžete vžít.