Autor Deníku z Warthegau, který na přání svých dědiců dodnes zůstává skryt pod pseudonymem Alexander Hohenstein, si od počátku roku 1941 do poloviny roku 1942 tajně vedl zevrubné záznamy o svém působení ve funkci starosty jednoho správního obvodu v okupovaném Polsku. Deník koncipoval jako jakousi soukromou reportáž o svém pracovním elánu, bojovně napřeném do kultivace "panensky vyzývavé končiny německého Východu". Přináší v něm bezpočet cenných, o autorově pozorovatelském talentu a psychologické intuici svědčících postřehů z každodenního života na území, kde zákony sankcionovaly nadvládu německé menšiny nad cíleně decimovanými Poláky a kde se početné židovské obyvatelstvo stalo obětí systematizované genocidy. Německý "nárok" na okupovaná území ani v nejmenším nezpochybňující, zároveň však nezištný a humánně smýšlející úředník se pokoušel tlumit dopad nacistických direktiv na polské a židovské spoluobčany; stal se proto záhy terčem kritiky svých stranických nadřízených a objektem zájmu gestapa. K deníkoým záznamům se postupně ve stále větší míře utíkal jako k nástroji zápasu o uhájení a obhájení své mravní integrity. Vzniklý text tak dnes můžeme číst jako jedinečné historické svědectví i jako nadčasovou výpověď o konfliktu svědomí.