Monografie zachycuje, jak se v 90. letech vyvíjely vztahy mezi politickou a mediální sférou v Česku, jak politická sféra ovlivnila transformaci ČTK.
První tři kapitoly se týkají procesu tvorby institucionální legislativy (zákony č. 123/1965 Sb., č. 310/1991 Sb. a č. 517/1992 Sb.), další dvě pak aplikace právních norem: na příkladu volby první Rady ČTK (1993) a pokusu vlády vrátit do zákona povinnost zveřejňovat oficiální prohlášení v plném znění, a redefinovat tak úlohy agentury (1995).
Poslední část rekapituluje postoje ke změně statutu, respektive k případné privatizaci agentury a časově se váže k druhé Radě ČTK (1998), byť téma prolíná celými 90. léty. Zákonodárci totiž v roce 1992 předpokládali, že statut ČTK jako média veřejné služby bude dočasný, na rozdíl od zákonů o České televizi a Českém rozhlasu.