Kniha zaznamenává osobní vzpomínky řídícího učitele Karla Hlaváčka, jeho ženy Hany a vnuka Borise na Hlaváčkovu odbojovou činnost během 2. světové války. Ve své škole ve Veselé u Rovenska pod Troskami vybudoval tajnou místnost, ve které skrýval osoby hledané gestapem. Mezi nimi také doc. Vladimíra Krajinu a manželku generála Václava Vlčka, který byl v té době u prezidenta Edvarda Beneše v Londýně. Vl. Krajina byl jedním z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje za druhé světové války. Karel Hlaváček také neohroženě pomáhal s úkrytem parašutistické skupiny Antimony, která měla navázat spojení mezi českým odbojem a Londýnem a spáchat atentát na K. H. Franka. Rovněž pomáhal parašutistům s jejich vysíláním do Londýna. Po zatčení gestapem zabránil Karel Hlaváček svým neohroženým osobním jednáním s K. H. Frankem likvidaci několika obcí v Českém ráji, které měl postihnout osud Lidic a Ležáků a zachránil tak před jistou smrtí více než 10 000 lidí. Do konce války byl Karel Hlaváček vězněn v koncentračním táboře Terezín, kde zůstal i několik dní po osvobození a spolu s herečkou Natašou Gollovou ošetřoval nemocné nakažené tyfem.
Za jeho odbojovou a hrdinskou činnost ho komunistický režim potrestal: 25. února 1948 byl ráno v 5,30 novou totalitní tajnou policií zatčen a opět skončil ve vězení. Více se dočtete v samotné knize Životy druhých jsou víc než můj, která obsahuje kromě mnoha dokumentárních fotografií i výpověď vrchního strážmistra Jaroslava Kodeta, přímého svědka zatýkání skupiny Antimony.