Sborník obsahuje referáty, které byly předneseny v průběhu 5. konference o italských operách v Čechách v 18. století. Uspořádaly ji v roce 2019 pod názvem Il Demofoonte jako námět dramatu per musica: Johann Adolf Hasse a další skladatelé 18. století a pod záštitou Italského kulturního institutu v Praze Ústav dějin umění AV ČR spolu s Centrem barokní kultury v Českém Krumlově a s Mozartovou obcí v ČR. Paralelně s konferencí se uskutečnila v českokrumlovském barokním zámeckém divadle novodobá premiéra Hasseho opery Il Demofoonte v provedení souboru Hof-Musici za řízení Ondřeje Macka. Obsáhlá vstupní studie Wolfganga Hochsteina pojednává Hasseho zhudebnění Metastasiova libreta Il Demofoonte na základě jejího provedení v dvorním divadle v Drážďanech (1748). Řada dalších skladatelů, ale i teoretiků, estetiků a spisovatelů byla Metastasiovým libretem inspirována, mnohé zaujal zvláště text árie domnělého syna krále Demofóna Timanta "Misero pargoletto". Zhudebněními uvedené árie nebo celého libreta různými skladateli se obírají Lucio Tufano, Álvaro Torrente, Raffaele Mellace, Stefen Voss a Roland Schmidt-Hensel. Manfred Hermann Schmid volil širší problematiku: způsoby zhudebnění božských sudeb (tzv. "orákula") od Demofoonta po Mozartova Idomenea. Sedm Mozartových árií na Metastasiova libreto pojednala Milada Jonášová. Unikátní skladatelský přístup Niccola Jommelliho, který zhudebnil Metastasiovo libreto Demofoonte dokonce ve čtyřech různých verzích, popsal Tarcisio Balbo. Také vyspělá pražská operní společnost přinesla v roce 1771 v divadle v Kotcích vlastního Demofoonta, a to ve zhudebnění Jana Evangelisty Koželuha, což pojednala Kamila Hálová. Tomislav Volek hledal příčiny neobvyklé historické skutečnosti, že pro pražskou italskou operní společnost Hasse žádnou operu nezkomponoval, a přesto se v českých archivech dochovalo množství jeho árií. Významným obohacením svazku je zařazení rozsáhlého katalogu libret a hudebních pramenů ke všem dosud známým operním zhudebněním Demofoonta v 18. století.