Pro téma čísla je zásadní moment z dějin fotografie, který uvedl hledání kontemplace prostřednictvím fotografických záznamů do centra pozornosti zcela zásadním způsobem. Bylo to po zveřejnění slavného Stieglitzova cyklu Ekvivalenty: záznamů vizuální hry, či možná nám neznámých znakových vzkazů, které se odehrávají na obloze prostřednictvím oblaků a jejich situačních kompozic. V tomto spirituálním prostoru autor hledá hlubší souvislosti našich pomíjivých životů, a naznačuje, že tyto pohledy do blízkého nebeského prostoru mohou přinést pocit souznění s hloubkou nebes či vesmíru a poskytnout snad úlevu od malicherností, které nám život neustále předkládá.

Ve střední a východní Evropě je tradice kontemplativní fotografie obzvláště silná. Jsou to často také umělci konceptualisté či performeři, kteří se snaží o osobitou formu souznění sebe sama se zvoleným prostorem prostřednictvím meditativních akcí spojených s přírodními rytmy, s přírodou jako ateliérem pro jejich záměr. Ve všech těchto přístupech je významným faktor času. Jde často o rituální opakování obdobných přístupů, kdy čas a stálý posun v rámci životního rytmu protagonistů neustále mění výchozí situace, zároveň však je zde patrný jednotný řád, který vévodí výslednému pocitu z jednotlivých fotografií a celých cyklů.