Publikace se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků, v nichž se prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních proměn. Parky, které jsou v této publikaci uvedeny, byly vybrány proto, že je spojují osoby jejich zakladatelů – Jana Rudolfa Černína z Chudenic a jeho syna Evžena Karla Černína, a zároveň se nachází v rozdílných přírodních podmínkách. Autorka v úvodu analyzuje možnosti výzkumu krajinářských parků z pozic geografie, dále pojednává o metodických postupech studia a zpracování dat, včetně navržení typologie terénních úprav v krajinářských parcích. Následuje zhodnocení dobových filozofických a estetických názorů, které podnítily vznik krajinářských parků, a zásad tvorby těchto děl a současných podmínek jejich údržby a rekonstrukce. Práce obsahuje také srovnání černínských krajinářských parků s nejvýznamnějšími parky v českých zemích a v zahraničí. Další oddíl se již zabývá podrobnou klasifikací modelových lokalit a terénních úprav, jež v nich byly realizovány. V závěru je posouzen význam terénních úprav pro utváření krajinářských parků a jejich současnou údržbu.